Čína po sedmi letech zrychlila tempo růstu. Dluhy státu, firem i lidí už ale přesáhly 260 procent HDP
- Čínská ekonomika loni poprvé po sedmi letech zrychlila tempo růstu. Dosáhlo 6,9 procenta.
- Experti upozorňují, že tomu výrazně napomohly rozsáhlé bankovní úvěry. Růst na dluh není zdravý.
- Opět se objevily pochybnosti o důvěryhodnosti oficiálních čínských údajů.
Hospodářství Číny loni poprvé od roku 2010 zrychlilo tempo. Její hrubý domácí produkt proti roku 2016 podle předběžných statistických údajů zveřejněných ve čtvrtek v Pekingu vzrostl o slušných 6,9 procenta. Cíl stanovený vládou přitom byl 6,5 procenta.
"Čínský hospodářský růst je velmi solidní," komentuje Iris Pangová, analytička společnosti ING. Číně, jež je největším světovým vývozcem zboží, prospívá sílící globální i domácí poptávka.
Mnozí experti však přijali poslední čínská čísla se smíšenými pocity. "Jde především o to, že stát povzbuzuje hospodářský růst podle starých receptů," uvádí v listu Handelsblatt Max Zenglein z berlínského Ústavu pro výzkum Číny (Merics).
Za hlavní problém a největší riziko ohrožující stabilitu čínské ekonomiky označuje nadměrné úvěrování. "Závažný problém představuje rostoucí zadlužení," varuje také pekingský profesor ekonomie Chu Sing-tou. Celkový národní dluh (státu, firem a domácností) dosahuje více než 260 procent HDP.
Rovněž Mezinárodní měnový fond (MMF) opakovaně upozorňuje, že čínský růst je vykoupen novými a novými dluhy. Stát nadále rozsáhle půjčuje firmám a provinciím, aby udržel "společenskou stabilitu", hodnotí MMF.
"Čínské vedení dělá všechno pro to, aby udrželo tempo růstu. Tři roky před oslavami stého výročí založení komunistické strany nechce kazit ve společnosti náladu," podotýká německý expert Max Zenglein.
Vláda v Pekingu loni v prosinci schválila plán, v němž zdůrazňuje, že hospodářství se "musí posunout směrem ke kvalitě". Prakticky by to mělo znamenat nejen opatrnější poskytování úvěrů, ale také boj se znečišťováním ovzduší, které v mnoha regionech nabylo až katastrofálních rozměrů.
