Zemanovřesky
 Michal Šula, MAFRA |
Režisér Troška chystá do kin pokračování svého loňského trháku Babovřesky. Trapná komedie, která se točila kolem jména faráře a nakopávání do rozkroku dosáhne dalších nedostižných met.
Pokud jsem z upoutávky, kterou jsem zhlédl před jiným filmem, dobře pochopil, tentokráte se Troška sveze na zemanovské vlně, přesněji na vlně, která si z prezidenta Zemana utahuje. Nehodlám soudit Troškův počin, když jeho komedie jsou čím dál tím trapnější. Ale ani Troška nemůže stačit na samotného Zemana.
Skoro mi přijde, že Zeman je parodií sebe sama. Jeho předchůdce byl častován mnoha nálepkami, označován jako arogantní narcis. Ale ať už kdokoli hodnotí Václava Klause, nemůže mu upřít noblesu a pečlivě do posledního detailu vypracované projevy, kde každé slovo bylo váženo pomalu na lékárnických vahách.
Miloš Zeman mluví spatra. To by určitě byl klad, kdyby neplácal hlouposti. O noblese si asi myslí, že je to sprosté slovo. Chápu, že jeho projevy se líbí těm tzv. "obyčejným" lidem se základním vzděláním, kteří za kulturu považují každodenní chlastání a "vtipné" komentování sportovního přenosu v hospodě.
Prezidentský úřad má požívat úcty a prezident by měl důstojným reprezentantem. Každý jeho projev by měl být uvážlivý a především vybroušený a zbavený nánosu zbytečností či nevhodného chování. To, bohužel, Miloš Zeman nedokáže.
Když se místo tradičního novoročního času objevil na Štěpána, pronesl něco neuvěřitelného. Nejlépe to vystihuje postřeh: "V USA mají zprávu o stavu Unie, v Británii zprávu o stavu zemí britské koruny, ve Francii zprávu o stavu země, jen my máme zprávu o stavu Džambula."
Projev prezidenta Zemana byl o něm a pak ještě o něm. Sám sebe pochválil, jak plní sliby. Holt, nikdo ho neumí pochválit tak, jak to umí jen on sám. Kdo čekal nějakou zprávu o stavu země či nastínění vize do dalšího roku, byl nutně zklamán. K ničemu takovému nedošlo.
Urážky, bonmoty a vtipy by rozhodně neměly patřit do prezidentských vystoupení. Možná tím chce Zeman ukázat, jak moc je lidový, ale jeho kroky tomu rozhodně nenasvědčují. Intriky, podrazy, snaha vládnout pomocí své ahóóóój strany či snaha rozštěpit a ovládnout ČSSD, něco takového by si Klaus nikdy nedovolil.
Vtipy, kterým se snad směje jen on sám jsou samostatnou kapitolou. Bývalý ruský prezident Jelcin si také rád přihnul, vtipkoval, tančil či štípal ženské do zadku. Zdá se, že Zeman se vydal jeho cestou. Nevhodně pronášené bonmoty mohou v jeho funkci zapříčinit skutečné neštěstí, jako v případě dvou unesených Češek.
Při návštěvě sousedního Německa si neodpustil na adresu novinářky rádobyvtipně poznamenat "Allah akbar". Jenže každý ví, že muslimové berou své náboženství smrtelně vážně, a to smrtelně je bráno doslova.
Nyní se začal pro změnu trefovat do svého soupeře v prezidentské volbě. Ne, že by mi byl kníže nějak sympatický, ani knížete nepovažuji za morální autoritu, když se tahá s lacinými děvečkami, ale označovat předsedu nejsilnější opoziční strany za politickou mrtvolu, když sám Zeman k tomu má svými věčnými virózami, palci a nekontrolovanými pády daleko blíž, považuji za ubohost.
Miloš Zeman je mstivý člověk bez glancu. Stále mám pocit, jako by šlo o ošuntělého důschodce s igelitkou v ruce. A svou mstivost ukazuje takřka denně. Obzvláště veselo bude ještě kolem jmenování Sobotkovy vlády, kdy už dopředu avizuje, že některé ministry nejmenuje.
Vadí mu jich několik. Například sedmiměsíční bakalář z plzeňských práv, či doktor marxismu Zaorálek, kterému nemůže zapomenout prezidentskou volbu v roce 2003. Kdo mu ale překvapivě nevadí je velice pravděpodobný agent StB Babiš, přičemž jako jedinou podmínku pro jeho jmenování (v čemž mu brání lustrační zákon) si klade zahájení projednávání služebního zákona.
Jmenovat profesory? Ať to dělejí ministři školství. Udělovat milosti? Ať to dělají ministři spravedlnosti. Zeman se vyhýbá prezidentským povinnostem a výsadám, které jsou dány Ústavou. Dalo by se to vykládat i tak, že pohrdá prezidentským úřadem.
Prezidentská milost je akt mimo právní rámec, je to věc, kterou má mít v kompetenci jen jediný člověk, hlava státu a nikoli ministr, který byl jmenovaný včera a zítra tam už zase nemusí být. Stejně jako komedie Babovřesky jsou trapná i Zemanova vystoupení. Možná by se měly jmenovat Zemanovřesky, hned by každý věděl na čem je a Zemanovi by se použití jeho jména určitě líbilo.
Rudolf Polanecký