Rektorem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) je teprve od února. Co se zatím podařilo? „Největší radost mám z nového Centra pro vodu, půdu a krajinu (CVPK), které reaguje na současné problémy se suchem, případně s povodněmi. Stojí na našich stávajících týmech, které jsme propojili a posílili,“ řekl LN rektor Petr Sklenička, jenž se jako vědec sám zabývá výzkumem krajiny a ekologií. Dlouhodobě vedl Fakultu životního prostředí ČZU.
„Musím říci, že politici s námi věci konzultují již bezmála 25 let, ale fakt – a teď to říkám s plnou vážností – až letos sleduji, že to nejsou jen plané konzultace, že něco chtějí vskutku i změnit,“ říká profesor Sklenička. Letošní žhavé a suché léto „probudilo“ asi všechny.
Sucho i vůle k řešení
„Z pohledu problematiky sucha, povodní a krajiny se sešlo několik zajímavých okolností. Dva ministři nejdůležitějších resortů, ministerstev životního prostředí a zemědělství, spolu komunikují, mají vize a chtějí je i prosadit. A do toho zapadá vývoj klimatu, to, co zažíváme v posledních letech. Doufám, že to k výsledku povede,“ dodává. Změny jsou potřebné jak v legislativě, tak v přípravě dotací i návodů, co reálně dělat. Nedávno v LN upozorňoval pedolog Bořivoj Šarapatka, jak Česko ztratilo během století stovky, ba tisíce malých rybníčků.
„Z pohledu problematiky sucha, povodní a krajiny se sešlo několik zajímavých okolností. Dva ministři nejdůležitějších resortů, ministerstev životního prostředí a zemědělství, spolu komunikují, mají vize a chtějí je i prosadit.“
„Bohužel jsme za posledních dvacet, třicet let velmi zanedbali péči o krajinu, je zapotřebí začít prosazovat komplexní přístup. Celou dobu jsme řešili zejména protierozní ochranu a po roce 1997 zase protipovodňovou. A najednou od roku 2015 zjišťujeme, že asi tím největším problémem bude sucho. Přišlo rychle, změny jsou radikálnější, než experti očekávali,“ říká.
Právě nové středisko CVPK má navrhovat strategie, řešení a reálné pilotní projekty, které zemi ukážou, jak se o krajinu starat a jak lépe nakládat s vodou. Podle Skleničky je potřeba sofistikovaného vodohospodářství, jež připodobňuje k velké „kanalizaci“, jakou máme ve městech a obcích. Měly by vznikat i záchytné nádrže. „Ministr Miroslav Toman například přemýšlí o motivačních pobídkách pro zemědělce tak, aby si oni sami začali budovat nádrže, což by spustilo pozitivní lavinový efekt,“ zmiňuje krajinný ekolog. Ví, že to nebude snadné.
Nejmladší tři slušně frčí
Je to jeho velké téma, ale přitom řídí i velkou univerzitu. Na ČZU v Praze-Suchdole studuje 18 až 19 tisíc studentů (podle fáze akademického roku). Není to až příliš? Na provozně ekonomické fakultě pak studuje zhruba polovina ze všech studentů.
„Souhlasím, že v minulosti tam bylo množství studentů lehce ,přefouknuto‘, ale nyní řízeně počty klesají – v souladu s doporučeními ministerstva školství,“ říká rektor. Radost mu dělají zejména tři nejmladší fakulty z celé šestice: lesnická a dřevařská, životního prostředí a také tropického zemědělství. „Mají největší drajv. Nevím, čím to je, ale možná jsou lidé vznikem nového subjektu více motivovaní, otevřenější směrem do zahraničí a přitahují nové pracovníky. Také i dbají na odměňování pracovníků za výkon,“ říká Sklenička.
„Souhlasím, že v minulosti tam bylo množství studentů lehce ,přefouknuto‘, ale nyní řízeně počty klesají – v souladu s doporučeními ministerstva školství.“
Univerzita získala též tři stamilionové projekty „excelentního výzkumu“ z unijních fondů, rychle výzkumně roste lesnická fakulta pod vedením děkana Marka Turčániho. „Je to dobře. Některé fakulty se rozrůstají zase směrem k potravinářství, jiné k problematice vody, hodně se rozjelo právě dřevařství. Máme nulovou nezaměstnanost absolventů, kterou má dnes v ČR již skoro každý, ale u nás tomu tak bylo i v minulých letech,“ pochvaluje si Sklenička odchovance.
V angličtině si škola říká Czech University of Life Sciences, pořádá i každoroční filmový Life Sciences Festival, který letos proběhl v září. „Na ekologii a biologii se koukáme trochu více z praktického hlediska; nebudujeme další přírodovědeckou fakultu, ale i tak jsou u nás lidé, kteří dělají špičkový základní výzkum,“ připomíná Sklenička, jenž má sám na kontě čtyři desítky publikací – a to i v časopisech z prestižního seznamu Nature Index.
Nejzajímavější týmy
Co zajímavého z vědy by vypíchnul? „Třeba lidé z fakulty tropického zemědělství, již vede děkan Jan Banout, pomáhají zachránit poslední stáda antilop Derbyho. Jezdí tam už více než patnáct let, vedou plemennou knihu v Africe, věnují se mnoha rozvojovým projektům,“ chválí Sklenička kolegyně a kolegy. Na technické fakultě pak doporučuje pozornosti nový ústav precizního zemědělství, který prosazuje profesor František Kumhála; jde o přesnější aplikace hnojiv, využívání dat z GPS lokalizátorů i vyhodnocování výnosů.
Na fakultě životního prostředí zase pracuje Martin Hanel, hydrolog a klimatolog, jehož tým měl letos zásadní články v časopisech Nature Communications nebo Nature Climate Change. O úspěších ornitologa profesora Miroslava Šálka LN psaly jen před pár týdny, kdy měl s mladým kolegou Vojtěchem Kubelkou z Univerzity Karlovy studii o predování ptačích hnízd bahňáků v magazínu Science.
„Rezervy máme ještě ve výjezdech našich studentů do zahraničí. Ideálně by měl do ciziny vyjet každý, v magisterském studiu určitě. Je to pak na lidech hodně vidět.“
Na „pefce“, tedy Provozně ekonomické fakultě ČZU, zase týmy expertů připravují aplikace a programy pro takzvanou citizen science, občanskou vědu, které mohou v součinnosti s obyvateli zabránit zbytečným masakrům srnčat v období senoseče. Zakladatelská agronomická fakulta vychovává nové pedology i odborníky na kvalitu potravin.
„Rezervy máme ještě ve výjezdech našich studentů do zahraničí. Ideálně by měl do ciziny vyjet každý, v magisterském studiu určitě. Je to pak na lidech hodně vidět,“ vypráví profesor, který pracoval i v americkém Utahu. I proto se snaží o internacionalizaci školy, láká do Prahy zahraniční pracovníky. Některé asijské země poskytují i vládní stipendia, aby se jejich studenti učili od Čechů: hlavně Indie, Pákistán, Čína a Vietnam.
„Z Afriky moc nejezdí, a pokud, tak jenom jednotlivci. Zájem o studium – nejen tropického zemědělství – by i byl, ale uchazeči bohužel nedostávají studijní víza do ČR. Politiku předběžné opatrnosti do jisté míry chápu, ale někdy nabývá absurdních rozměrů,“ míní Sklenička, který byl během letošních prezidentských voleb odborným poradcem profesora Jiřího Drahoše.
Plány pro školu má. Fakulta tropického zemědělství čeká, jakožto poslední, na novou budovu, jejíž stavbu ČZU právě zahájila. „Je to naše nejmladší a nejmenší fakulta, ale její záběr je opravdu velmi zajímavý a myslím si, že v mnoha ohledech bude její výzkum stále aktuálnější,“ míní Sklenička s poukazem na klimatické změny. Univerzita podala žádost o institucionální akreditaci; brzy bude znát výsledek. Co to šesti fakultám dá? „Sami jsme zvědaví, zda to přinese pozitiva, která jsme čekali. Ale upřímně: bylo s tím hodně práce a i nadále s tím bude dost interní a sebehodnoticí práce,“ uzavírá rektor Petr Sklenička.
Petr SKlenička (54)
|