Zatímco za celkové podmínky pro podnikatele v Česku patří v posledním vydání studie Doing Business Světové banky 35. příčka ze 190 zemí, ve složitosti získání stavebního povolení je tuzemsko na opačném konci žebříčku - propadlo se o 29 míst na 156. pozici.
Žebříček Doing BusinessSvětová banka při jeho tvorbě hodnotí země podle různých podmínek pro místní podnikatele. Patří sem nejen povolování staveb, ale také založení firmy, přístup k elektřině, zápis majetku, obtížnost získat úvěr, ochrana menšinových akcionářů, daňová zátěž, přeshraniční obchodování, právní vymahatelnost a řešení úpadků. Celkový žebříček vypovídá o tom, jak snadné nebo obtížné je v dané zemi podnikat.Podle letošního vydání se nejlíp podniká na Novém Zélandu, v Singapuru a Dánsku. Nejhůř pak ve Venezuele, Eritreji a Somálsku. Zdroj: Doing Business 2019 |
Délka stavebních řízení je u nás neúnosná a proces získání stavebního povolení zdlouhavý. „Je to zásadní brzda celého segmentu stavebnictví, které se i kvůli tomu dosud zcela nezotavilo z dopadů světové finanční krize,“ tvrdí Lukáš Kovanda, analytik společnosti Czech Fund.
Studie Světové banky ale zohledňuje pouze proces povolovacího řízení definovaný zákonem, to znamená teoretické lhůty. Praxe je ale odlišná a realita mnohem horší, neboť studie nepočítá s prodlevami na úřadech nebo s odvoláním u soudů.
„Získat všechna potřebná razítka tak v současnosti reálně trvá roky, evidujeme i případy, kdy povolování stavby trvalo dvacet let. V současnosti přitom stavebník musí žádat o razítka a různá stanoviska podle 85 zákonů,“ konstatuje mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Přitom je to právě komplikované a zdlouhavé stavební řízení, které v posledních letech zapříčinilo dvouciferný růst cen bytů a domů. Dlouhá stavební řízení totiž nejen zpomalují ekonomický růst, ale také zdražují nemovitosti. „V kombinací s příznivou ekonomickou situací a nízkými úrokovými sazbami se tak ceny bytů odtrhly od fundamentů a řadě domácností se vzdálily jejím finančním možnostem,“ míní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Například mladé rodiny tak čelí nákladnějšímu startovacímu bydlení. „To může mít dlouhodobě neblahé třeba i demografické důsledky spočívající v nižší porodnosti a tedy v rychlejším stárnutí české populace,“ upozorňuje Kovanda.
Nedostatečně rozvinutá infrastruktura může být nejen výraznou brzdou ekonomického růstu země, ale také spouštěčem jejího dlouhodobého zaostávání. To může mít nepříznivý dopad na budoucí růst HDP a příjmy státního rozpočtu.
Novelizace nestačí, je třeba nový zákon
Stavební řízení je dlouhodobě tuzemskou Achillovou patou vlivem špatné legislativy. Novela stavebního zákona účinná od letošního ledna podle Kovandy situaci neřeší. „Je třeba zcela nový stavební zákon a také další opatření, například snížení počtu stavebních úřadů,“ domnívá se.
„Bez zásadní změny stavebního práva, která by přinesla právní úpravu nezatíženou stavebně-právními problémy dneška, nelze současné problémy stavebního sektoru vyřešit,“ přidává se Diro.
Hospodářská komora chce proto s ministerstvem pro místní rozvoj spolupracovat na přípravě zcela nového stavebního zákona. „Máme stejný cíl zjednodušit a zkrátit přípravu staveb,“ říká mluvčí komory.
Půjde však o jednu z největších výzev v novodobé historii země. Nejenže bude nezbytné změnit desítky dalších zákonů, ale také provést reformu veřejné správy v ČR a vyřešit složitou strukturu a roztříštěnost stavebních úřadů jednak mezi obecnými, speciálními a jinými stavebními úřady, ale také na úrovni obcí, krajů a rezortů.
Do příprav nového stavebního zákona, který zrychlí povolování staveb v České republice, se nově může zapojit podnikatelská a laická veřejnost. Své podněty odrážející vlastní zkušenosti s přípravou staveb mohou posílat přes internetovou stránku Hospodářské komory.
„Návrh věcného záměru nového stavebního zákona, který v ČR zjednoduší a zrychlí přípravu realizace staveb, včetně RIA, by mohly vzniknout už do konce letošního roku. V roce 2021 by potom mohl být schválen již nový stavební zákon,“ uzavírá Diro.