Zrovna tak je dle našich vrcholných soudních představitelů projevem i to, když některý poslanec (konkrétně Fuksa, Šnajdr, Tluchoř) za příslib dobře placené funkce přepustí svůj poslanecký mandát a umožní tak, aby byl v rozporu s jeho vlastním přesvědčením ve Sněmovně schválen důležitý zákon.
Co všechno bude ještě chápáno jako projev, související s výkonem funkce poslance? Bude to i případ, kdy některý poslanec na půdě Sněmovny v rámci snahy o schválení důležitého zákona zavraždí svého politického protivníka? Prohlásí pak páni soudci, že to bylo sice nemorální, ale vzhledem k poslanecké imunitě to nelze trestat? A co třeba takový David Rath? Kdyby si tenkrát tu krabici s vínem místo do vily Kateřiny Pancové nechal přinést do Poslanecké sněmovny, mohl být dnes vysmátý …
Rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze proto nazvat jinak než absurdní a když jsem zkoušel k němu najít nějakou paralelu, tak jediné, co mě napadlo, byla vzpomínka na starý český film U nás v Kocourkově.