Kdybychom to brali z hlediska nebezpečnosti, tak alkohol je mnohem nebezpečnější. Potěšilo mne vzbouření na Moravě, protože zákon není pouze o kouření, ale i o alkoholu a jeho návrh je velmi tvrdý. Na Moravě vypukla revoluce, protože nekuřáci netušili, že na ně také dojde. Došlo na alkoholiky, pak dojde na bůčkaře, po elektronické evidenci tržeb přijde evidence nákupů. Bude možné najít jednotlivce, kde a co kupoval. A kdo příliš často kupuje špatné věci podle dobroserů, tak mu nejdříve domluví, pak zdraží zdravotní pojištění, nebo ho jinak potrestají. Nekuřáci se teď raduji, ale na ně brzy také dojde.

Mám na toto téma připravený článek o tom, jak chleba zabíjí, protože devadesát devět procent lidí, co umřeli, jedli chleba. Jde o hon na čarodějinice a návnadu ministra zdravotnictví, který není schopen žádnou reformu zdravotnictví vymyslet. Budou tomu předcházet krabičky s ošklivými obrázky, což bude význačný sběratelský objekt. Děti, které nekouří, si budou vyměnovat plíce… Ani to nemá racionální základ, takže uvidíme, jak to dopadne. Na automobilech také nemáme nápisy, že zabíjí – a zabijí hodně lidí ročně.

Stát tím v podstatě určuje pravidla soukromým podnikatelům a živnostníkům v jejich činnosti. Je to správná cesta?

Je evidentní, že není. Kdyby to opravdu stát myslel vážně, tak můžeme být nejlepší na světě. Jako v jedné zemi, kde pro škodlivost zakázali výrobu, distribuci i kouření... Akorát Andrej Babiš by tím přišel zhruba o osmdesát miliard korun ročně, které z toho inkasuje. Když začneme počítat neřesti, přijdou další zákazy.

Jaký dopad bude zákon podle vás mít?

Stát nedá pokoj. Nouzová varianta jsou různé kluby místo restaurací, ale na ty si prý také došlápnou, protože jakmile tam někdo přinese tlačenku, stává se z toho provozovna. Ale Češi jsou vynalézaví a určitě najdou cestu. Navíc nikdo nebude schopen vše kontrolovat, budeme země zákazů. Když přijde opilý člověk do hospody, je zodpvědný provozovatel. Některé věci normální člověk nechápe, to není o kuřáctví nebo nekuřáctví, ale aby nás stále regulovali a poučovali. Boj není úplně prohraný, doba se mění. Píší mi nekuřáci, že jim vadí zápach, ten je hlavním problémem. Je na výrobcích cigaret, aby se s tím vypořádali podobně jako u cigaret elektronických, které voní.

Situace je přesně o tom. Náhradní uplatnění se vyvíjí i bez šašků v Evropské unii. Poptávka po nekuřáctví vyrovnala kuřácké hospody. Kromě těch vesnických není problém nekuřáckou restauraci nalézt a ani některé hotely kouření nezakázaly a nemají s tím problém. Stát má pocit, že bez jeho péče určitě nepřežijeme.

Jak vnímáte pokus o oběšení dvou uprchlíků z Pákistánu v Řecku?

Jde o jednotlivosti stejně, jako se v Thajsku občas někdo upálí. Ani neznáme důvody, proč to udělali. Zda je nepustili dále, nebo šlo o osobní problémy. Stejně jako navrhli okamžité snížení věku pro trestněprávní odpovědnost po případu ve škole. Povýšili jsme lidská práva nad korán a jsou ještě tvrdší než korán. Když učitel napomene žáka, žák nedostane doma ještě jednou. Rodiče přijdou do školy a dají facku učiteli. Kam jsme se dostali, je neuvěřitelné.

Summit lídrů Evropské unie prakticky nic nepřinesl. Jsou vůbec podobná jednání k něčemu? Vzejde z nich nějaké řešení? Všicni se shodují, že Evropa potřebuje okamžité kroky a opatření, ale moc rychle to nejde…

Problémem Evropské unie je korektnost. Evropa nechce přiznat, že problém migrace už řešení nemá. Unie zacpala igelitem střechu, ale nejdříve musí zastavit povodeň a pak následky. Díky korektnosti nemají řešení. Evropská unie je navíc připravena vydávat dvacet směrnic denně tisíci úředníky. Mají strach. Kdyby došlo k rozpadu, přijdou o práci nejen politici, ale i tisíce úředníků. A ti musejí vydávat směrnice, aby někoho nenapadlo, že jich je příliš. To je ale případ i českých ministerstev. Lepší už to nebude.

K čemu jsou tedy summity Evropské unie?

Rovnice nemá řešení. Matematici nad ní mohou strávit hodiny a žádné nevymyslí. Řešení se podrobuje korektnosti. Nápady o rozlišování ekonomických migrantů a podobně, to jsou nesmysly. Množství přesáhlo zenit a opatření by pomohla v počátku, kdy bylo možné proud zastavit. Začíná ubývat uprchlíků ze zemí, kde války desítky let nebyly. Zajímavé je, že pasy sice zahodili, protože o všechno přišli, ale mobilní telefony si nechali. Je to zvláštní. Evropa nechce přiznat, že žádné racionální řešení neexistuje, než říci dost. Vracet je také neumíme. Kdyby státy, co nás kritizují, už splnily kvóty a pak tvrdiliy, že Česká republika zaostává, pak bych jejich výroky pochopil. Ale nikdo je nesplnil. Oni se chovají stejně jako my.

Na krizích se ukazuje, že se osmadvacítka států nedokáže shodnout. Při půčkách Řecku se politici neshodovali, neshodují se ani nyní při imigrační krizi. Funguje vůbec ještě princip Evropské unie?

Původní myšlenka byla některé věci, které dělají státy zvlášť, konat společně. Ale zvrtlo se to, protože zastánci kompaktního tělesa nechtějí připustit, že dvacet osm států je přinejmenším dvacet osm národů, kde nejsou historicky stejné zvyky. Zvrhlo se to ve vydávání dalších a dalších směrnic až za hrob. Cílem bylo odebrat jednotlivým zemím samostatnost a vytvořit jednolité těleso, což se nedaří a nepodaří.

Británie zvažuje vystoupení z Evropské unie, vyjednávají podmínky, mluví se o referendu. I to ukazuje nejednotnost postojů v tomto uskupení. Co si myslíte o krocích Velké Británie?

Tzv. brexit je zbytečný a komunikace s Británií byla špatná. Kdyby Sobotka poslal totožný dopis, jako Cameron, tak se nemusely dávat žádné výjimky, ale Evropská unie se toho mohla chopit jako principu. Výjimky vyolávají negaci u ostatních a druzí závidí. Británie nepotřebuje výjimky. Její návrhy mají hlavu a patu a měly by být základem reformy Evropské unie. Měli by na to slyšet a neslyší, protože to narušuje jejich představu homogenního celku. Všechny požadavky jsou smysluplné a mohly by platit pro celou Evropskou unii. Nebyl by důvod k brexitu, kdyby náš premiér podpořil Camerona.

Když si povídám s jinými politiky z Evropy, mají stejný názor jako my. Když je vyzvu, abychom to řekli v jednacím sále, vůbec se nodváží. „Nemůžeme, to my se bojíme,“ říkají. Ale na chodbě mi tvrdí to samé, jsou naštvaní. V Evropské unii vytořili atmosféru, kdy kdokoliv se odchýlí od názoru, je prohlášen za nepřítele.

Prezident Miloš Zeman řekl, že čínský prezident bude první prezident, kterého pozve do zámku v Lánech jako výraz osobních sympatií i jako výraz přátelské spolupráce mezi oběma zeměmi. Co si myslíte o Zemanově snaze rozšířit spolupráci s Čínou? Zdá se, že mu na tom velmi záleží.

Obecně rozšiřovat spolupráci není nic zvláštního. Rozšiřujeme i spolupráci s Vietnamem. Čína je mocná země. Samozřejmě kritizuji smlouvu s Prahou, která byla nadbytečná. Zahraniční politika není na radnici, ale na vládě a spolupráce dvou měst nemá co dělat s tím, jestli je Čína jedna, nebo dvě. Zeman je Zeman. Jiný prezident by to takto nehrál, klidně by politiky zval do Lán a nedělal by z toho událost. Tohle Zemana baví, baví ho provokovat. Prohlásil, jak namířil samopal na manželku, ale nevystřelil a ví, že tím vyvolá neadekvátní reakce médií. Přitom jde o nepodstatný a v podstatě bezvýznamný vtip. Kdyby takové věci neříkal, neměly by jeho návštěvy po krajích takovou publicitu.

Zeman nedělá nic jen tak, každou větu, každý krok má do hloubky tak promyšlen, že my nemáme ani ponětí, kam míří. Tím, že na návštěvě prohlásí něco o kalašnikovu, tak má záruku, že mu na besedu zase přijde tisíc lidí, nebude nuda a dojde i na ostré otázky a odpovědi. Dělá to geniálně, odpůrci si sami nevědí rady. Zemana právě baví mluvit i s odpůrci, to ho možná baví nejvíce.

Zeman dál objíždí kraje i města a těší se podpoře veřejnosti. Dokážete si z dnešní veřejné sféry představit nějakého vhodného protikandidáta, který by měl šanci uspět?

Musí to být kandidát, který je schopen podobného chování k lidem, jako je Zeman. A tuto vlastnost nikdo z těch, které jsem slyšel, nemá. Jsou to akademici, umělci… Politici obecně v podstatě volební kampaně nenávidí, oni je berou jako nutné zlo.

Návštěvy prezidenta platí kraje. Ta poslední v Libereckém kraji stála čtvrt milionu korun. Dá se říci, že má Miloš Zeman volební kampaň z peněz krajů, zatímco jiné volební strany je čerpají z předchozích voleb, či jiných zdrojů?

Nedělá v podstatě nic jiného, než co dělá každá vláda – kampaň ze státních peněz. Třeba vytvoří zákon o zvýšení peněz. Miloš Zeman má tu výhodu, že ho kraje ve štychu nenechají. Zaplatil by cesty i z toho, co má Hrad k dispozici, ale je to standardní. Prezident má tuto výhodu oproti protikandátům, kteří prezidentem nejsou, ale to má i každý ministr, který jezdí do měst.