Naposledy připravovala se svým týmem čítajícím 25 lidí výstavu ke stému výročí republiky. Pojali ji stylově jako dějiny automobilismu v Česku, a tak mezi vystavenými veterány (většina z nich je pojízdná) uvidíte i spoustu předmětů, které motoristé v uplynulých sto letech používali a potřebovali.
Dozvíte se o historii benzinových pump, jak probíhala výuka v autoškole, jak vznikaly občerstvovací stanice podél cest i co musel mít každý řidič s sebou, aby bezpečně dojel do cíle. Výstava První kilometry v první republice trvá až do dubna, ale Andrea Frydlová už je v myšlenkách mnohem dál.
Fotogalerie |
Jakým autem jezdíte?
Služebním superbem. Do Mladé Boleslavi z Prahy každý den dojíždím, naštěstí bydlím správným směrem pár minut od nájezdu na dálnici D10. Řídím opravdu ráda a užívám si i těch 45 minut jízdy. Promýšlím si den a všechny projekty, které máme před sebou, případně vyřizuji telefonáty přes handsfree, nebo si pouštím hodně nahlas hudbu, při které si vyčistím hlavu.
Bavila vás auta odmala?
V dětství jsem měla spíše klasické „holčičí“ zájmy, ale velice brzo mě začala fascinovat historie lidského poznání a schopností. Po maturitě jsem proto vystudovala dva historické obory. Můj dvanáctiletý syn se ovšem rád chlubí kamarádům, že maminka pracuje s auty.
Jak jste se stala ředitelkou muzea, které ročně navštíví přes 250 tisíc lidí z celého světa?
Vystudovala jsem klasickou archeologii a dějiny umění, pracovala jsem ve státních institucích i v mezinárodních reklamních agenturách a po několika letech se moje láska k historii a zájem o dějiny designu a techniky a zároveň zkušenosti z marketingové komunikace prolnuly na pozici vedoucí Škoda Muzea. Umění a historie je mou velkou zálibou a považuji za štěstí, že se jim mohu věnovat i v práci.
Leckdo by na této pozici v automobilové firmě očekával spíš muže.
A vidíte, můj tým je vyvážený téměř půl na půl.
City LifeRozhovor s Andreou Frydlovou vyšel v listopadovém magazínu City Life. Nové, vánoční vydání luxusní pražské přílohy deníku MF DNES vychází zdarma v pátek 14. srpna. Noviny jsou ke koupi je také online ZDE. |
Jak si vybíráte kolegy?
Tým muzea je poměrně různorodý. Spolupracuji s historiky, archiváři, restaurátory, event manažery, techniky, návštěvní službou, kreativci. Všímám si silných stránek jedince a skládám je k sobě tak, aby byl každý na správném místě. To nám umožňuje, že i s relativně malým týmem složeným z nejrůznějších profesí zvládneme zajišťovat provoz a zajímavou dramaturgii na třech místech zároveň.
Za téměř dvacet let ve státních institucích i v byznysu jste vedla hodně lidí a měla více šéfů. Změnila jste za tu dobu výrazně svůj přístup?
Nejlepší šéf je ten, který dá prostor, samostatnost a zároveň nutnou podporu při řešení úkolů. To mi vyhovuje a stejný princip uplatňuji i ve svém týmu. Samozřejmě vnímám, že s rostoucími zkušenostmi lépe a rychleji odhadnu lidi, vyhodnocuji situace a uvažuji v širším kontextu než dřív.
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Žádný den není stejný a to se mi na této práci líbí. Začínám po osmé krátkou poradou se svými nejbližšími spolupracovníky, na které řešíme hlavně operativu na daný den, případně navazující kroky u běžících projektů. Asi nejvíc mě baví kreativní proces, kdy vymýšlíme koncepce nových výstav a všech kulturních a doplňkových akcí. Končím různě, zpravidla kolem šesté, ale pokud máme v muzeu akce, bývám zde samozřejmě i podstatně déle.
V práci trávíte hodně času, jak se vám daří ji skloubit s rodinným životem?
Synovi je dvanáct let, tak už je to jednodušší, ale když byl malinký, občas to bývaly nervy. S teplotou se ráno vzbudil zásadně tehdy, když jsem zrovna měla prezentaci před nejužším vedením klienta, ale naštěstí jsem měla okolo sebe lidi, na které jsem se mohla spolehnout. Perfektní organizace a spolehlivý tým jsou základ. Díky tomu jsem se mohla naplno věnovat práci, která mě baví a naplňuje. Sice jsme spolu netrávili veškerý čas, ale když jsme byli spolu, věnovala jsem se mu naplno.
Společně nejraději cestujeme a sbíráme zážitky. Vybereme si vždy jedno město nebo region, který projedeme a přes zdejší památky, galerie, muzea, ale i gastronomii ho poznáváme. Destinace volím hlavně podle aktuálních výstav, akcí nebo architektury, kterou máme oba dva rádi. Zajímají mě ucelené monografické výstavy, které ukazují dílo umělce v celé jeho komplexnosti. Uspořádat výstavu s desítkami děl ze sbírek z celého světa se podaří jednou za několik let, vyplatí se proto za ní cestovat. Naposledy mě takhle potěšila výstava Clauda Moneta ve Vídni, v Albertině je až do 6. ledna.
Máte svůj oblíbený umělecký styl?
Vlastně ani ne. Už na střední škole jsem propadla archeologii a jako brigádník jsem pravidelně pracovala na vykopávkách, především na římských lokalitách u Bratislavy, později na vysoké škole třeba i na keltských nalezištích ve Francii a na dalších místech. Díky studiu dějin umění jsem poznala všechny epochy a každá má svou nepopiratelnou hodnotu.
Tehdy jsem začala sbírat kresby a grafiky od umělců mé generace, ale za sběratelku se nepovažuji. Mnohem raději vyrazím na výstavu, než abych se dívala na jeden obraz v obýváku. Sbírání si navíc užiji v práci – sbírky muzea se snažíme neustále obohacovat nákupem nových exponátů. Sledujeme trh, vyhodnocujeme nabídky, iniciujeme akvizice a následně i případné restaurování historických aut i souvisejících automobilií.
Andrea Frydlová (41)
|
Mění se poptávka po historických autech?
Rozhodně se zvyšuje, počet zájemců o veterány neustále roste. Navíc, dobře promyšlený nákup zajímavých modelů je sázkou na jistotu. Dobře zachovalý, kvalitně zrestaurovaný a udržovaný oldtimer je výborná investice, jeho cena roste, což vývoj na trhu historických vozů v posledních letech jasně dokazuje.
Dlouhodobě stoupá poptávka i po mladších modelech, tzv. youngtimerech. Dobře zvolený youngtimer se také, s postupem času, stává hodnotnou součástí sbírek.
Propadla jste také kouzlu veteránů?
Historické vozy se mi líbily odjakživa a být při tom, kdy se jejich dokonalost a krása opět vyloupnou ze stavu poznamenaného zubem času, je úžasný zážitek, který se mi neomrzel ani po pěti letech v muzeu.
Baví mě pátrat po zajímavých autech, porovnávat nabídku na trhu s dokumenty v našem archivu, ve kterém lze dohledat i majitele jednotlivých automobilů a jejich přesnou specifikaci, od motoru po barvu a detaily interiéru. Vlastního veterána však nemám. Vyžaduje velkou péči a čas, kterou bych mu teď poskytnout nemohla.
Co všechno pod muzeum spadá?
Škoda Muzeum vzniklo v roce 1995 v místě původních výrobních hal jako ukázka modelů jedné z nejstarších automobilových značek světa. Ve třech sekcích stálé expozice vystavujeme přes sedmdesát aut od počátku výroby až po nejnovější designové studie. Stálou expozici pak doplňujeme krátkodobými tematickými výstavami, ta současná se věnuje počátkům automobilismu v Česku.
Návštěvníci se mohou podívat i na reálnou výrobu aut, montážní linky jsou v blízkosti muzea. Navíc muzeum neslouží jen k prezentaci značky, ale i jako kulturní centrum pro širokou veřejnost. Pořádáme akce, na které jezdí zájemci z celé republiky. Například cyklus přednášek Neobyčejné příběhy z dějin automobilky je velice oblíbený.
Součástí muzea je i konferenční centrum, restaurátorská dílna, archiv společnosti a restaurace Václav. Pečujeme i o rodný dům slavného konstruktéra Ferdinanda Porscheho, který se narodil v roce 1875 v Liberci – Vratislavicích. V roce 2011 se podařilo společnosti Škoda Auto dům koupit a v roce 2016 byla dokončena jeho obnova. Začátky automobilismu i nadšení pro techniku tu doslova zažijete díky multimediálně pojaté expozici.
Legenda Haugland se škodovkou na okruhu | (1:37) | video: iDNES.cz |