Jdi na obsah Jdi na menu

Lidé ujíždějí od nehod. Vyhýbají se ztrátě bodů a vyšší pojistce

 

Od každé šesté nehody loni viník ujel. Včasná pomoc u těžkých zranění přitom rozhoduje o tom, jak vážné následky si oběť nehody odnese, a někdy i o tom, jestli zůstane naživu. Lidé se podle dopravních psychologů takového nemorálního jednání dopouštějí z obavy ze ztráty bodů či dražší pojistky. Riskují ale vězení.

 
Fabie po srážce s motorkami. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
Fabie po srážce s motorkami. 
foto: HZS Plzeňského kraje

 

Čtyři měsíce policii trvalo, než vypátrala řidiče, který na Chrudimsku srazil chodce. Ten na místě zemřel a šofér ujel, aniž by zavolal pomoc. Podobných příběhů v Česku přibývá a dopadnout viníka se vždy nepodaří. Přitom bez něj zažívá oběť dvojí újmu – když není pachatel, pojišťovna nic nezaplatí.

Od roku 2009 celkový počet nehod, od kterých viníci ujeli, stoupl o závratné dvě třetiny. Do letošního července se to stalo ve více než deseti tisících případech. Z celkového počtu nehod je to 17,2 procenta, což je nejvyšší podíl od vzniku České republiky.

Drtivou většinu událostí, od nichž se řidič vytratí, tvoří nehody, při kterých není nikdo zraněn. Typicky třeba nacouvání do jiného vozu při parkování. V rámci nehod „bez viníka“ je to 96,6 procenta. Právě v těchto situacích je majitel poničeného auta bez šance na odškodnění. „Když viník od nehody ujede a není vypátrán, není možné škodu uplatnit z jeho povinného ručení,“ říká mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková.

 

Podle dopravních psychologů je za nárůstem nemorálního chování řidičů obava, že přijdou o body a zdraží se jim pojistné. Ujetím však riskují víc – samo o sobě to je přestupek za sedm bodů a několik tisíc pokuty. Pokud zraní či zabijí člověka, přičemž za první letošní půlrok tak zemřelo osm lidí, hrozí jim až pět let vězení.

 

Policie nedisponuje čísly, kolik se jí podaří dopadnout šoférů, kteří se nepostaví k následkům své chyby čelem. „Drobné dopravní nehody, které se stanou ve městech, jsou velmi dobře zaopatřeny kamerami. Na parkovištích jsou a lidé si to často při ujíždění vůbec neuvědomí,“ sdělila LN mluvčí policie Eva Kropáčová. Kde kamerový dohled chybí, musejí kriminalisté spoléhat na svědky.

Podle dopravních psychologů je za nárůstem nemorálního chování řidičů obava, že přijdou o body a zdraží se jim pojistné. Ujetím však riskují víc – samo o sobě to je přestupek za sedm bodů a několik tisíc pokuty. Pokud zraní či zabijí člověka, přičemž za první letošní půlrok tak zemřelo osm lidí, hrozí jim až pět let vězení.

Statistiky ministerstva dopravy uvádějí, že od nehody ujede přibližně každý šestý viník. „Přestože drtivá většina takových nehod je lehčího charakteru – bez následků na životech a zdraví, chtěli jsme upozornit na to, že ne vždy jde jen o poškozené plechy,“ vysvětluje Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.

Dopravní nehody, od kterých viník zmizel, si přitom v letošním roce vyžádaly už osm obětí. Za stejné období loňského roku neodjel od smrtelné nehody nikdo. „Bilance letošního roku v oblasti fatálních následků byla při srovnání s loňskem velmi negativní,“ dodává Kadula.

Nemorální chování

Ujetí od dopravní nehody je podle pověřeného vedoucího Besipu Tomáše Neřolda jedna nejhorších věcí, které se může řidič dopustit. „Kromě toho, že je to v rozporu se zákonem, je takové chování naprosto nemorální. Včasná pomoc u těžkých zranění rozhoduje o tom, jak vážné následky si oběť nehody odnese, a někdy i o tom, jestli člověk zůstane na živu,“ upozorňuje.

Nejvíce nehod se zraněním se loni stalo v hlavním městě, naopak nejzodpovědnější řidiče mají v Karlovarském kraji. Pokud dojde při nehodě, od níž řidič odjede, k újmě na zdraví, vyplácí peníze poškozeným garanční fond České kanceláře pojistitelů.

 

Nejčastější příčinou nehod „bez viníka“ byl v loňském roce nesprávný způsob jízdy, a to v 92 procentech případů. Pod tímto pojmem se skrývá například agresivní řízení, nedodržení bezpečné vzdálenosti nebo jízda v protisměru.

 

Nejčastější příčinou nehod „bez viníka“ byl v loňském roce nesprávný způsob jízdy, a to v 92 procentech případů. Pod tímto pojmem se skrývá například agresivní řízení, nedodržení bezpečné vzdálenosti nebo jízda v protisměru. Na zbytku se podílí nedání přednosti, a to ve čtyřech procentech, nepřiměřená rychlost a nesprávné předjíždění – oboje po dvou procentech.

Jak konstatuje policejní mluvčí Kropáčová, mnoho řidičů si neuvědomuje, že u velkého počtu nehod bývá kamerový systém, který viníka snadno odhalí. Přitom řešení na místě bývá rychlé a u malých škod není potřeba ani volat policii.

„V případě, že někteří řidiči využijí způsob lístku se jménem, příjmením a kontaktem, že někomu poškrábali vozidlo, a odjedou, není to podle zákona správně. Pokud se na místě řidič nenachází a nemůžou se s ním zkontaktovat a vyřešit to na místě, mají přivolat policii, aby incident zaznamenala a řidiče našla,“ zmiňuje Kropáčová častou chybu.

Úskalím při pátrání policie po viníkovi pak může být nedostatečné množství důkazů. „Někdy se stane, že se policii podaří najít vozidlo, které způsobilo dopravní nehodu. Ale prokázat, že řidičem byla konkrétní osoba, je problém,“ vysvětluje Josef Biňovec, advokát specializující se na dopravní nehody.

Pozorný automechanik

Ze své praxe ale zná i příběhy se šťastným koncem. „Měl jsem příležitost zastupovat poškozeného, který vedl své jízdní kolo, protože vypil asi čtyři piva. Neopatrný mladý řidič jel, vrazil do něj a pokračoval dál, přestože měl rozbité zrcátko i okýnko u spolujezdce. Zastavil asi až za pět kilometrů, dal si cigaretu a vrátil se. Viděl, že už je tam záchranka a policie, tak zase odjel, auto schoval a šel na diskotéku. Potom odvezl vozidlo do autoopravny, kde tvrdil, že srazil srnu. Jenže automechanik to oznámil policii a díky téhle náhodě jej vypátrali,“ řekl Biňovec.

Důvody, které vedou k nárůstu počtu podobných nehod, jsou mnohé. „Většinou řidiči odjíždějí, protože jsou pod vlivem návykové látky nebo alkoholu. Doufají, že se na ně nepřijde,“ vyvozuje Biňovec ze své zkušenosti. Podle Kaduly z Centra dopravního výzkumu mohou za ujížděním řidičů od nehody stát i možné obavy ze ztráty bonusu u povinného ručení.