Už je to skoro jisté. Námluvy mezi francouzskou PSA Peugeot Citroën a evropskou divizí amerického obra General Motors - majitele německého Opelu a jeho britské sestry Vauxhallu - skončí svatbou. Přestože dohoda se ještě zcela nedopekla, v nejvyšších patrech spolkové politiky se o ní mluví jako o hotové věci.

Mnozí odborníci však nad transakcí v odhadované hodnotě kolem miliardy dolarů kroutí hlavou. Na první pohled na ní vydělají Američané, kteří se z německé automobilky stahují po téměř devadesáti letech. V poslední době pro ně však představovala spíš kouli na noze, Opel od roku 2000 nevybředl ze ztráty. A Američané v Evropě utopili více než patnáct miliard dolarů.

Ačkoliv vozy, které vyrábí, si v prodejích nevedou špatně, Opel zažil sérii nešťastných byznysových náhod.

Automobilka je až příliš závislá na Evropě, zejména na domovském Německu a - prostřednictvím Vauxhallu - na Velké Británii. Poslední snaha o proniknutí na jiné trhy přitom skončila fiaskem. Když mateřská GM přenechala Opelu před pár lety ruský trh, přišel pád cen ropy, znehodnocení rublu a krach tamní ekonomiky. A Opel se v roce 2015 raději z Ruska stáhl.

 

Když už to loni vypadalo, že Opel konečně dosáhne zisku, přišlo britské rozhodnutí o vystoupení z Evropské unie a následný propad libry. Alespoň tím vysvětluje loňskou ztrátu 257 milionů dolarů šéf automobilky Karl-Thomas Neumann. Jenže kdy jindy by měla automobilka vydělávat než teď? Příznivější ekonomické prostředí stěží přijde.

GM se nepokouší Opelu zbavit poprvé. Po finanční krizi, kdy prodeje aut prakticky zamrzly, jednal o prodeji kontrolního podílu kanadskému výrobci autodílů Magna a ruské Sberbank.

Jenže koncem roku 2009, po několika měsících kontroverzního vyjednávání, správní rada GM překvapivě rozhodla, že se nic prodávat nebude. Důsledkem krize tak nakonec bylo jen uzavření belgického a jednoho z německých závodů.

Zatímco motivace GM prodat ztrátovou automobilku je zjevná, co vede Francouze k zájmu o Opel, je záhadou. Spojením PSA a Opelu by vznikla evropská dvojka s podílem na trhu téměř 16 procent, tedy velmi silný hráč. To může být jeden důvod.

A větší automobilka má potenciál ke snižování nákladů. Bude jednodušší stavět více modelů na jednom podvozku, jako to úspěšně dělají v koncernu Volkswagen nebo Renault v alianci s japonským Nissanem.

Příliš mnoho továren

Jak ale upozorňují analytici z poradenské firmy LMC Automotive, Peugeot a Opel jsou v mnoha zákaznických segmentech přímí konkurenti. Řada modelů jde proti sobě, čemuž může pomoci chytrý marketing, ale to stojí čas i peníze.

Navíc Peugeot je - stejně jako Opel - příliš závislý na evropských trzích, odkud plyne přes sedmdesát procent příjmů. To odborníci považují za nevýhodu. A ukazují například na Renault, který má přes dvě pětiny prodejů z rozvíjejících se trhů.

S tlakem na snižování nákladů navíc zřejmě přijde i politicky citlivé uzavírání provozů. Šéfka GM Mary Barraová už německé politické špičky ujišťovala, že k rozsáhlejšímu zavírání továren a rušení pracovních míst nedojde. Jenže bez podobného řezu propojení automobilek už nedává smysl vůbec.

Opel ve třech německých továrnách zaměstnává kolem 20 tisíc lidí a 16 tisíc v dalších evropských zemích. Podle poradenské firmy LMC Automotive přitom jak Opel, tak PSA využívají své továrny méně než na 80 procent, což se v odvětví považuje za hranici ziskovosti. Trpí značným nadbytkem kapacit, který se ještě prohloubí.

Hlavním kandidátem na zavření tak může být méně využitá britská továrna Ellesmere Port, případně Rüsselsheim v Německu. A skončit by mohla i menší továrna PSA v Rennes. Jenže v Německu i ve Francii jsou silné odbory, takže tyhle plány neprojdou hladce. Letos navíc v obou zemích proběhnou klíčové volby.

Francouzi si koupí Opelu mohou pomoci k technickému know-how a zkušenostem v oblasti elektromobility, na niž začíná Evropa naskakovat. To však může být příliš málo. PSA a GM už totiž od roku 2012 na produkci některých modelů spolupracují a nejde to zcela hladce. GM dokonce přes rok vlastnila sedmiprocentní podíl ve francouzské automobilce, spekulovalo se i o tom, že ji koupí celou. Aliance nakonec ztroskotala.

Sama PSA se poté v roce 2013 ocitla na pokraji bankrotu. Z nejhoršího jí tehdy pomohl francouzský stát spolu s čínskou automobilkou Dongfeng Motors. Oba nyní v automobilce drží po 14 procentech, stejně jako rodina Peugeotů.

Předloni PSA vydělala přes miliardu eur a chce se ještě více rozkročit. Nakonec se ale může stát, že na těchto plánech vydělá někdo úplně jiný.