Pro mnoho lidí se stal Tádž Mahal hlavním symbolem Indie. Ročně jej navštíví až osm milionů lidí a pro svoji architektonickou výjimečnost se stal v roce 2007 jedním ze sedmi nových divů světa.
Fotogalerie |
Tento monumentální pomník ve městě Agra nechal vystavět mughalský panovník Šáhdžahán na památku své ženy Mumtáz Mahal, která zemřela při porodu jejich čtrnáctého dítěte. Rok po její smrti, v roce 1632, začal panovník se stavbou hrobky, která by byla hodna její krásy.
Během dvaadvaceti let, během nichž se na stavbě vystřídalo přes dvacet tisíc dělníků, vznikl rozsáhlý komplex několika staveb z mramoru, polodrahokamů a červeného pískovce.
Přestože jde o tak slavnou stavbu, její architekt není spolehlivě znám; zmiňována jsou jména jak stavitelů domácích, tak Benátčana Geronima Veronea. Od roku 1983 je Tádž Mahal pod ochranou UNESCO.
Budova se proslavila po celém světě a přitahovala mnoho návštěvníků. V různé denní době za různého osvětlení má zajímavé zbarvení. Ráno je barva narůžovělá, navečer mléčně bílá a zlatou se stává vždy, když na ni dopadnou měsíční paprsky.
Stavba je 73 metrů vysoká a je obklopena zahradou ve tvaru čtverce protkanou vodními kanály, bazénky s fontánami a chodníčky. Celá koncepce zahrady je inspirována muslimskou představou ráje. Na každé jeho straně je vztyčen minaret. Ty však nikdy nesloužily ke svolávání k modlitbě, ale byly postaveny pouze pro umocnění dokonale symetrického tvaru.
Pod centrální kopulí se nachází mramorové náhrobky Šáhdžahána a Mumtáz Mahal, ale jejich hrobky jsou v podzemí.
Dnes se Tádž Mahal potýká s několika problémy. Jedním je obrovská návštěvnost, další vznikl kvůli znečištění ovzduší, protože Tádž Mahal získává nepěknou nažloutlou barvu. Jednou z možností, jak stavbu očistit, je obalení bahnem, které by mělo vstřebat nečistoty a později ho opláchnou.
Mapa cesty kolem světa a Sedm divů světa